Co nosí ožralí umělci?

Každý dva roky se na Benátský bienále sjede horda domýšlivejch umělců, perverzních kurátorů a oslnivejch prostitutek, aby společně vytvořili podivně ujetou partu hic. Jo, něco takovýho je možný jen ve městě jako jsou Benátky.

Moje jediný naděje, když jsem přijela byly, že za a chytnu nějakýho ruskýho uhlobarona nebo za b se utopim v hektolitrech prosecca, ale oboje se ukázalo jako docela složitý.
K čemu se opíjet, když všichni ostatní jsou příliš šik na to, aby se pořádně vožrali a na co balit miliardáře, když pak stejně nemůžeš přespat v jeho apartmá? A proč to v Benátkách tak zatraceně páchne?A proč je tam tolik mostů, kurnik?
Nakonec ale myslim, že jsem se bavila, skoro všechno bylo totiž zadarmo. Jinak mám pocit, že si všichni myslíte, že se radikálové, borci na jednu noc a fakt zábavný lidi oblíkají na party “nějak jinak”, zábavně, a proto musí být benátský bienále světovej přebor nejlepších a najzajímavějších umělců, a vysoký očekávání je tomu přímo úměrný.

Bohužel to nezačalo to nejlíp. Tohle je Jeff Koons- jo, ten, co povznesl pomilování se se svojí ženou (porno herečkou) na umění- v tom nejnudnějším obleku široko daleko. O umění teda nic nevím, a neměla jsem taky v plánu nic jinýho, než vobrážet večírky, až do chvíle, kdy mě kamarád poprosil o pomoc s instalací jeho výstavy, což jsem sice udělala, ale jen proto, abych se mohla trošku nadýchat lepidla z tavicí pistole. Na oplátku mě pak vzal na další výstavy a radil koho že si to mám vyfotit.

Tehhle strašidelnej zelenej dřevorubec v laciný košili je Julian Schnabel. Buďto je přesnym opakem slova “štýlovej”  anebo jeho brýle s jantarovejma čočkama nenápadně přitakávají módní vlně druhý půlky devadesátek nebo co.

Tyhle dva nalevo jsou ty nejvíc cool umělci z Londýna a New Yorku. Peříčková náušnice, košile s psychedelickým barevným potiskem vedle “totally white” looku hned vedle. Ještě pořád ovšem nosej obleky, jako velká část osazenstva bienále.

Národní výstavní pavilony byly přístupný pouze pro tisk a já si zapomněla press-pass, takže jsem musela přelézt plot, proběhnout křovím a lhát ochrance, jen abych se dostala dovnitř. Připadala jsem si jako naprostej břídil než mi došlo, že vloupat se na výstavu ja asi jako přepadnout kostel. A stálo to za to, protože jsem viděla vážně všechno. Tahle gumová paní byla v Rakouským pavilonu, no nevypadá prostě báječně? Její módní smysl pro nesmysl jí dovoluje mít na sobě pláštěnku modrou jako flaška bublinkový vody a na nohou igelitový onuce. Co když je právě ona budoucností umění?

Většina ženskejch byly naprostý módní klišé: šátky od Prady, lodičky od YSL a šaty od Armaniho. Zív!

Tenhle chlápek, oblečenej jako mexickej narkotrafikant, je prej známej milánskej dj.

Pohodlný a praktický obléčo bylo populární mezi japonskýma umělcomilama.

Spousta outfitů byla dost nuda doplněná čímkoli co by si podle jejich nositelů na sebe vzala Nicki Minaj, což vysvětluje ty oranžový nehty a falešný řasy.

Ovšem nikdo z nich prostě nemohl soupeřit mojí favoritkou: rudý plesovky a baťůžek.

Časopis New Gentlemen’s Club si najal Danni Dannielse aby moderoval jejich večírek. Jejich loď kroužila tak moc, až všichni dostali mořskou nemoc. Danni mi dával rady ohledně majkapu a dotáhl mě až na bar, kde to začínalo být divočejší. No, moc si toho nepamatuju, ale druhej den mě zastavovali lidi a ptali se, jestli to jsem já ta ” psycho holka z lodi, co všem lila do chřtánu vodku”. Docela bych si přála mít fotky mojí taneční exhibice nebo jak jsem se vyzvracela do odpaďáku, ale jsem si víc než jistá, že když zagooglujete “stupid drunk girl” tak si mě najdete lehce sami…

Jo, viděla jsem Eltona Johna, ale nebylo dovolený ho fotit, protože měl zrovna “tlustý den”. Místo toho jsem pořídila tuhle fotku Courtney Love, co zpívá pro nějaký zazobance, který nemají ani páru, kdo to sakra je.

Tenhle mejdan byl zábavnej asi jako čekání u zubaře, ale náhodou jsem našla v rohu sedící francouzskou návrhářku Agnes B. a jak vidíte, stejně znuděnou jako jsem byla já.

No takže závěrem, byla jsem dost v šoku z toho, jaká je v Benátkách nijaká móda. Já sama jsem si s sebou vzala svoje nejlepší outfity ve strachu z toho, jak budu muset čelit futuristicky oháklejm umělcům no a nakonec  to dopadlo tak, že jsem chodila prostě v tom, v čem jsem se ráno po mejdanu vzbudila.

Možná, že většinou umělci vypadají “jinak”, ale v Benátkách prostě vypadali skoro všichni jako byznysmeni v divnejch botách, a to bych řekla, že mluví za všechno. Jedinej trošku překvapivej outfit bylo tohle, ale fakt nevim co si s timhle fakeovým Marcem Jacobsem v puberťáckejch hadrech z H&M počít.